Vína z Moravy, vína z Čech

Odrůdy vinné révy pěstované na území Čech a Moravy

Pěstování plodin pro výrobu alkoholických nápojů má v Čechách i na Moravě dlouholetou tradici. Kromě ovocných pálenek nalezneme v různých větších i menších městech také chmelnice a vinice, z nichž pochází klasická ušlechtilá vína, jejichž výrobu si často předávají rodiny po generace. I přesto, že česká část země je více spojována s pivem a moravská s vínem (zejména kvůli rozloze vinic – moravská část tvoří více než 95 % celkové rozlohy vinic obhospodařovaných na našem území), kvalitativně jsou obvykle srovnatelná především proto, že jsou převážně vyráběna samostatnými subjekty. V současné době nalezneme vinice roztroušeny prakticky na celém území našeho státu a dozrávají na nich často opravdu velmi dobrá vína, zejména dovolí-li to počasí.

Historie pěstování vinné révy na území České republiky

Vinná réva je poměrně odolná rostlina, jíž je možné pěstovat v různých podnebních podmínkách. Pro dobré dozrávání obvykle vyžaduje dostatek slunce a vody, proto se hroznům daří v nížinách nebo přímořských oblastech. Na naše území se réva pravděpodobně dostala kolem druhého století během tažení Římanů. Víno bylo ve starověkém Římě hejně pěstováno i konzumováno a legionáři, kteří na cizím území zůstávali po dlouhou dobu, rozšiřovali do této oblasti vinice, jelikož konzumace tohoto nápoje byla běžnou součástí jejich každodenního života. První vinice tak vznikly na Moravě v okolí dnešního Mikulova a vodní nádrže Nové Mlýny. Odtud se pak pěstování vinné révy a výroba vína rozšířily také na další území, tento proces byl převážně podporován přijímáním křesťanství, jež nahrazovalo pohanská náboženství a jež víno využívalo při bohoslužbách. V době Velkomoravské říše a následujících stoletích došlo k výraznému rozvoji vinohradnictví. Vinice byly původně soustředěny u klášterů, v 11. století se však víno stalo i oblíbeným světským nápojem a začalo se také pěstovat v příhodných oblastech u větších měst. K největšímu rozmachu vinařství pak došlo v 16. století, kdy byla výroba vína na svém vrcholu a rozlohy vinic na našem území se na relativně stejné úrovni držely až do přelomu 19. a 20. století. Zejména ve druhé polovině 20. století výroba vína upadala zvláště kvůli združstevňování a upřednostňování masové potravinářské výroby. K obnově pak přispěly restituce majetku koncem 20. století a aplikace mezinárodních standardů při výrobě, jež jsou vyžadovány od vstupu do Evropské unie v roce 2004.

Současný stav vinařské výroby a vinařské oblasti

Jak již bylo uvedeno, víno se pěstuje především v moravských vinařských oblastech, které svou rozlohou výrazně převyšují vinice v Čechách. V současné době je obhospodařováno téměř 18 tisíc hektarů vinic, jež jsou ve vlastnictví 14,6 tisíc pěstitelských subjektů. Vysazování vinic je státem regulováno a pro každý rok jsou udávány kvóty podle aktuálního stavu aktivních vinic. Vysazovány jsou různé odrůdy vína, které se řadí do tří kategorií, a to na:

• bílé – Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink, Sauvignon, Pálava
• modré – Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe, Rulandské modré
• ostatní – Rulandské šedé, Tramín červený

Mezi těmito kategoriemi jsou pak nejčastěji pěstovány výše uvedené odrůdy. V oblasti Čech se vyskytují pouze ve dvou hlavních oblastech, a to na Litoměřicku a v Mělníku. Vinohradnictví na moravském území je mnohem rozmanitější a člení se do čtyř oblastí – Slovácko, Mikulov, Znojmo a Velké Pavlovice. Specifikem všech těchto oblastí je středoevropské podnebí, které vínu přináší specifické chuťové vlastnosti. Vlivem střídání ročních období a krátké doby vysokých teplot dozrává víno pomaleji a má dost času načerpat z půdy živiny, které udávají jeho typickou chuť, jež je navázána na konkrétní oblast. Díky těmto charakteristikám se víno dopěstované v České republice může řadit mezi velmi kvalitní produkty dosahující na úroveň jiných evropských států s dlouholetou tradicí jeho pěstování.