Vinařství a vinotéky v Čechách

Vinařská oblast Čechy

Vinařská oblast Čechy je jedním z nejsevernějších výběžků evropského vinohradnictví. V dřívějších dobách se v Čechách vinice rozkládaly na poměrně širokém území, avšak dnes z toho zůstaly pouze malé, izolované vinohradnické oblasti.

Rozšíření českého vinařství podpořil císař Karel IV. svými nařízeními z roku 1358. České vinařství dosáhlo největšího rozmachu za panování Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského, kdy v Čechách bylo přibližně 3500 hektarů vinohradů. Nejvíce vinic se tehdy nacházelo v Praze a jejím okolí, Mělníku, Litoměřicích, Mostě a Lounech.

V dnešní době je v Čechách registrováno zhruba 730 hektarů vinic. Více než polovina z nich se nachází v okolí Mělníka. Další významné vinice lze najít na Litoměřicku a Mostecku.

Česká země není v pěstování révy vinné nikterak omezená. Praha, hlavní město, leží na 50° severní šířky, což je srovnatelné s významným vinařským městem Wiesbaden v Porýní, ačkoliv tamější klima je ovlivněno silnějším atlantickým prouděním.

Průměrná roční teplota na Mělnicku je 8,7 °C, průměrný součet teplot nad 10 °C je 2745 °C a průměrný roční úhrn srážek je 547 mm. Na základě těchto dat lze předpokládat, že dvě třetiny vinárenských ročníků budou mít horší kvalitu.

Vinice v Čechách nejsou souvislým územím, ale skládají se z několika lokalit s příznivými podmínkami, umístěných na chráněných jižních svazích nižších výšek. Tyto vinohrady se obvykle nacházejí kolem toků velkých českých řek, jako jsou Vltava, Labe, Berounka a Ohře.

Mělnická podoblast

Oblast na soutoku řek Labe a Vltavy, známá jako Mělnická podoblast, představovala v minulosti místním obyvatelům zdroj obživy a zároveň poskytovala bezpečí. Podle legend se právě zde, na mělnickém hradišti, narodila svatá Ludmila, která zde zřídila první vinici, pravděpodobně na jižní straně kopce Cecemín, v blízkosti obce Dřísy. Na této vinici se její vnuk, princ Václav, naučil umění výroby vína. Později založil vinohrad i v blízkosti Pražského hradu, na místě dnešní Svatováclavské vinice. Původní Svatováclavská vinice u Dřís se sice nedochovala, ale v současné době je tato lokalita opět osázena vinnou révou.

Karel IV. v 14. století jmenoval Mělník královským věnným a vinným městem. Na mělnické vinice přivezl různé odrůdy révy z oblastí Burgundska a Champagne, a to spolu s francouzskými vinaři, kteří zdejším vinařům předávali své zkušenosti s pěstováním a zpracováním vína. Od tohoto období se zde především pěstovalo Rulandské modré a další druhy červeného vína. Karel IV. také nechal postavit klenuté vinné sklepy v mělnickém zámku, z jehož vinic pochází oblíbené víno s názvem Ludmila.

Mělník je centrem Mělnické podoblasti, do které patří i vinice v okolí měst Roudnice nad Labem, Kutná Hora, Čáslav, Benátky nad Jizerou, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Karlštejn a také v Praze.

Název Mělník je odvozený ze slovanského slova pro kopec, který se skládá z erodujících hornin křídového útvaru. Tento geologický fenomén se táhne jako pás od Polabí až po Blansko a určuje charakter podloží mělnické podoblasti. Opukové podloží je pokryto vápencem nebo hlinitopísčitými půdami, které jsou lehké a záhřevné a vytvářejí ideální podmínky pro pěstování modrých odrůd na jižních svazích. V těchto podmínkách zde dobře prosperují odrůdy Rulandské modré, Modrý Portugal, Svatovavřinecké, ale také bílé odrůdy Ryzlink rýnský, Muškát moravský a Müller Thurgau.

Roudnická oblast je charakteristická svým těžším podložím, jehož jílovité půdy jsou ideální pro pěstování odrůdy Sylvánské zelené. Vinohrad byl obnoven i na zámku Kačina, kde se kromě Rulandského modrého pěstují i bílé odrůdy Phoenix a Solaris a modré odrůdy Jakubské a Regent.

V Roudnici nad Labem, kde se po staletí vyrábělo víno, byla vinice znovu vysázena teprve v roce 2016.

V Kutné Hoře, dalším královském městě, se také pěstuje víno. Zde můžete obdivovat kostnici, stříbrné doly a chrám svaté Barbory, pod nímž se rozkládá vinice založená v roce 1623. Zde se nachází Rulandské modré i staré odrůdy révy vinné jako Ryzlink zlatý nebo Tramín bílý.

Jestliže se rozhodnete prozkoumat okolí na kole, narazíte na další krásné vinohrady, sklepy a vinařství. Návštěvu hory Říp můžete spojit s procházkou po vinicích v Jeviněvsi, Bechlíně a Roudnici a pokračovat po Polabské stezce za vínem a poznáním, která spojuje mělnickou a litoměřickou podoblast.

Pražské vinice

Může se zdát nečekané, ale víno se pěstuje i v naší hlavní metropoli, kde se nachází celkem sedm vinic, z nichž tři jsou veřejnosti volně přístupné. Ve zlatém období českého vinařství, mezi 14. a 16. stoletím, byla Praha a okolní statky a kláštery obklopeny vinicemi. Tuto slávu dnes připomínají často pouze místní názvy, jako je například čtvrť Vinohrady, ulice Vinařská u Letné, nebo park Podviní ve Vysočanech. Na začátku 16. století bylo v Praze vysázeno 700 hektarů vinic, dnes to je bohužel pouze 12 hektarů. V minulosti bylo dokonce zakázáno dovážet do Prahy během zimy jiné víno nebo ho míchat s pražskými víny. Křížovnické náměstí u kostela sv. Františka z Assisi je domovem viničního sloupu zdobeného sochou svatého Václava a vinné révy, který připomíná úřad hor viničních, který zde fungoval 400 let a spravoval pražské vinice.

Během třicetileté války (1618-1648) zaniklo přibližně 50% vinic, a zbylé byly postupně pohlceny narůstající urbanizací v době průmyslové revoluce. V důsledku změn vlastnických práv se vinice často transformovaly na parky nebo zahrady.

Nejstarší vinicí v Praze je Svatováclavská vinice na Opyši. Byla založena knížetem Václavem poblíž Pražského hradu pro výrobu oltářního vína. Po druhé světové válce vinice zpustla, ale po roce 2000 byl celý areál, včetně klasicistní Villy Richter, zrestaurován. Zde se pěstuje Ryzlink rýnský a Rulandské modré, a po vyhlídkové stezce, z níž je výhled na celé město, najdete 35 odrůd vinné révy. Navzdory změnám klimatických podmínek za 1100 let od první výsadby vinice, je lokalita skvěle vybrána – jižní svah je chráněn před větry, Vltava zajišťuje přirozenou vlhkost a městské budovy stabilní vyšší teplotu. Víno zde můžete přímo ochutnat.

Na severním okraji Prahy byla obnovena další historická vinice. Svatá Klára v botanické zahradě byla pravděpodobně založena za vlády Václava II. na konci 13. století, ale nese jméno po Kláře Bernardině z Maltzanu, manželce Václava Vojtěcha ze Šternberka. Její manžel pro ni vinici vysadil na svahu za Trojským zámkem. Dnes se zde pěstují převážně bílé odrůdy (Ryzlink rýnský a vlašský, Muller Thurgau, Tramín červený, Sauvignon a Muškát moravský), z modrých odrůd Rulandské modré a Modrý Portugal. Vinařské putování zde vás seznámí s procesem výroby vína a místní produkci můžete ochutnat na vinobraní, ve vinném sklepě nebo ve vinotéce s výhledem na Pražský hrad a panorámu Prahy.

V bezprostřední blízkosti, na jižní straně trojského svahu, se nachází soukromá vinice Salabka, která je přístupná při speciálních událostech nebo pro hosty stejnojmenné restaurace. Kromě původního Ryzlinku rýnského z roku 1955 zde roste Muller Thurgau, Rulandské bílé, Chardonnay, Tramín červený, Muškát moravský, Sylávnské zelené a Hibernal, z červených vín Rulandské modré, Neronet a Tintet.

Na hranici Vinohrad a Vršovic byla v středověku oblast plná révy. Vinice Grébovka dostala své jméno po Moritzu Grobovi, který si zde nechal postavit neorenesanční vilu a vybudoval park s umělou jeskyní spojený se vinicí schodištěm. Zde se pěstuje Ryzlink rýnský, Muller Thurgau, Rulandské šedé a Hibernal, Modrý Portugal, Rulandské modré, Neronet a Dornfelder. Víno můžete ochutnat ve Viničním altánu a ve sklepě si ho můžete koupit s sebou.

V roce 2006 byly obnoveny tři malé vinice u Starého purkrabství v jihozápadní části Vyšehradu, ale nejsou veřejnosti přístupné.

V Modřanech se nacházela Arcibiskupská vinice, o kterou se dnes starají zahrádkáři a pěstují zde širokou škálu odrůd. Vína z Modřanské vinice můžete ochutnat pouze pokud máte v zahradnickém klubu přátele.

Entuziasté ze Vinařského družstva Svatý Václav se starají o vinici Máchalka na vysočanském svahu. Vinice byla založena za vlády Karla IV. a vysočanská vína byla v minulosti renomovaná. Dnes zde rostou odrůdy Muškát moravský, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a modré, Modrý Portugal a Svatovavřinecké, stejně jako několik méně obvyklých odrůd.

I vinice, které nejsou běžně přístupné, můžete navštívit během zářijových vinobraní nebo speciálních událostí. Obecně je to unikátní šance ochutnat místní víno.

Litoměřická podoblast

Litoměřice po mnoho generací hlídaly bezpečný průchod podél řek Labe a Ohře, které se ve městě spojují. Tvoří centrum nejsevernějšího vinařského regionu v Čechách. Oblast má dlouhou tradici v pěstování vína, se záznamy sahající až do roku 1057, kdy kníže Spytihněv II. daroval vinice a vinaře kostelu svatého Štěpána v Litoměřicích. Ve středověku byly Litoměřice po Praze druhým nejvýznamnějším vinařským městem v Čechách. V gotickém hradě se můžete seznámit s historií českého vinařství.

Kopce bývalých sopek, rozštěpené skály a hluboké údolí Labe vytvářejí kouzelné prostředí, ale také poskytují ideální podmínky pro pěstování vína. Ve středověku se víno pěstovalo téměř na každém dostupném svahu.

Dnes je procházka mezi vinicemi v Českém středohoří dobrodružnou cestou objevování, protože z původních vinic zůstaly jen drobné fragmenty. Labská vinařská stezka vás provede od soutoku Labe s Vltavou až k Velkým Žernosekům. Zde cisterciáčtí mniši vybudovali hluboké kamenité sklepy, které můžete navštívit. Zde se produkuje především vynikající suché bílé víno – Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Muller Thurgau z vinic u Lovoše.

Můžete se také vydat na procházku na Radobýl kolem vinic, které Karel IV. daroval Litoměřicím, nebo navštívit opukový kopec Sovice, který dominuje okolní krajině. V obci Brzánky objevíte jeden z nejkrásnějších místních vinohradů. Krajem vcházíte skrze romantickou skalní bránu zvanou Porta Bohemica s úžasným výhledem na okolí. Vápencové a čedičové podloží, které najdete také v Mostě, je ideální pro pěstování hroznů.

V Mostě bylo zjištěno, že strmé svahy bývalého lomu lze využít jako vinice. Na místě bývalého hnědouhelného lomu Habrák se daří kromě již zmíněných odrůd také červeným vínům – Svatovavřineckému, Zweigeltrebe a Rulandskému modrému. Víno roste také na čedičových terasách vrchu Hněvín. K ochutnávce vín můžete zamířit do Chrámců. Vinařskou tradici má také obec Obrnice, kde od 13. století existovala vinice patřící Oseckému klášteru. Najdete zde i malé vinice v Kadani – u kláštera Čtrnácti svatých pomocníků a u Žatecké brány.

Na Lounsku narazíte na malebné kraje připomínající Toskánsko, kde z původních vinic zbývají jen několik málo řádek, například na svahu Blšanského Chlumu v Chlumčanech. Jižní svahy, vyšší průměrná teplota a vulkanické podloží s jílovitou půdou jsou ideální pro pěstování Tramínu bílého a dalších bílých odrůd. Tramín červený roste také na slunečných svazích vulkanického vrchu Klapý pod malebnou zříceninou hradu Hazmburk.