Vinařství a vinotéky na jižní Moravě

Historie vinařství na jihu Moravy

Jižní Morava je krajinou plnou slunce, vína a pohostinných lidí. Objevte s námi zdejší vinařskou tradici.

Pro jihomoravské vinaře jsou vlastní opečovávané vinice otázkou bezmála rodinné cti. Ostatně není divu, že většina místních k vínu pak inklinuje téměř automaticky a v ušlechtilém řemesle pokračuje.

Počátky vinařství totiž v tomto koutu naší vlasti údajně sahají dokonce až do období 2. století našeho letopočtu. Spojeny jsou konkrétně s pěstováním vinné révy v oblasti Pannonie za vlády římského císaře Proba. Hranice se v té době posunula právě až do oblasti Pavlovských vrchů.

Právě v té době byl navíc oficiálně zrušen zákaz pěstování vinné révy mimo Itálii. Slované se tedy mohli s vínem aktivně seznamovat. Spekuluje se, že už v té době se na Moravu mohly dostat odrůdy Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené.

Vděčit prý za dnešní vinařské bohatství můžeme vojskům římské legie uvyklým pít víno smísené s vodou. Dodávek vína však ubývalo a jihozápadní svahy Pavlovských vrchů se jevily být dostatečně příhodné k tomu, aby se cenný artikl už dovážet nemusel, ale dal se pěstovat přímo na místě.

Nicméně výše uvedená teorie patří k neověřeným. Historikové oficiálně datují první přímé doklady o výsadbě zdejších vinic teprve do 8. a 9. století. V éře Velkomoravské říše pak následně vinařství zaznamenalo v této oblasti nebývalý rozkvět.

Jaká jsou jihomoravská vína

Jihomoravská vína mají obecně jedinečný charakter, který je především daný přírodními podmínkami. Réva vinná vyžaduje jednoznačně specifické půdní a klimatické poměry. Zcela zásadní je zejména to, že se jedná o rostlinu teplomilnu.

Českou republiku lze rozdělit na dvě základní vinařské oblasti. A právě Morava je rodištěm zcela unikátních vín. Až 80 % ročníků se obecně ve vinařské oblasti Morava vyznačuje dobrou, výbornou a vynikající jakostí.

Tato lokalita proslula především produkcí bílých vín, zmínit lze například Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský. Modré hrozny se zde pěstují sice v menší míře, avšak jednoznačně v o nic méně vynikající kvalitě.

Bílým vínům svědčí především podmínky Mikulovské vinařské podoblasti. Vína zde vyráběná se vyznačují jemným až výrazným aroma. Červená vína z této oblasti jsou naopak více ovocná.

Naproti tomu jižní část Slovácké vinařské podoblasti, jíž dal název rázovitý region Slovácka rozkládající se při hranicích s Rakouskem, skýtá díky teplému a suchému podnebí vhodné přírodní poměry pro vína červená.

Ve Velkopavlovické vinařské podoblasti jsou opět „doma“ především modré hrozny, které jsou vysazovány na půdách typických vysokým obsahem hořčíku. Znojemská podoblast naproti tomu nabídne aromatická a svěží vína bílá, pro která je charakteristická chuťová plnost a kořenitý nádech.

Zažijte jižní Moravu na vlastní kůži

Vinařskou tradici na Moravě lemují i četné akce, během nichž se vinaři dělí o radost z úrody i lásku k vinařskému údělu. Každý návštěvník tak může přímo zažít neopakovatelnou atmosféru vinných sklepů a pohostinnosti místních.

V letní sezóně se jedná zejména o tzv. otevřené sklepy. Jde o dny, během nichž se skutečně otevírají konkrétní vinařství, a to často i se svými výrobními prostory. Samozřejmou součástí pak bývá ochutnávka vína.

Součástí mnohde bývá i doprovodný kulturní program. Jeho součástí jsou jednak regionální gastronomické speciality, ale i cimbálová muzika.

V průběhu celého roku jsou pak sklípky přístupny i pro další akce soukromého rázu, jako jsou degustace a ochutnávky. Vinné sklepy jižní Moravy jsou ovšem otevřeny i jinému využití. Firemní kolektivy zde v hojné míře pořádají večírky, teambuidingy, školení a další události.

K vrcholům vinařského roku jednoznačně patří i burčákové pochody a slavnosti burčáku, případně i dny zasvěcené Svatomartinskému vínu.

Vinařská oblast Morava

Podle historických zdrojů a mýtů je jižní Morava domovem nejstarších vinic a vinařských tradicí v naší zemi. Od dob, kdy jižní Moravu ovládali Římani, až po období Velkomoravské říše, zde pravděpodobně prosperovaly vinice. Tehdejší obyvatelé se tak mohli těšit z kouzla vína.

Rozšiřování vinic na Moravě je historicky spojeno s kláštery od konce 12. až do první poloviny 13. století, jak dokládají záznamy o darování vinic klášterům.

Z geologického hlediska je Morava na pomezí dvou hlavních geologických struktur evropského subkontinentu. Žulové masivy v západní části končí mezi Znojmem a Brnem, kde začíná východní alpsko-karpatská oblast.

Moravská vinařská oblast se rozkládá mezi 48°40‘ severní šířky na jižním cípu Moravy a 49°20‘ v blízkosti Brna. Průměrná roční teplota je 9,42 °C, průměrné roční srážky jsou 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2244 hodin, dle dat získaných na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích.

Na jižní Moravě se v 80% ročníků dosahuje dobré, výborné a vynikající kvality vína, zatímco pouze 20% ročníků má nižší kvalitu. Klima je přechodné s tendencí k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového vzduchu z vnitrozemí.

Vegetační období je zde o něco kratší než v západní Evropě, ale letní měsíce jsou často teplejší, což má příznivý vliv na zkracování vegetačních fází vinné révy a umožňuje pěstování odrůd s pozdním zráním, které dávají vysokokvalitní vína.

Zrání hroznů na Moravě je pomalejší, což zajišťuje větší koncentraci a širokou škálu aromatických látek. Moravské vinařské oblasti jsou ideální pro výrobu bílých vín s fascinujícím spektrem vůní a pikantnosti. Jejich plnost ještě zvyšují látky z úrodných moravských půd. Celkový dojem dokreslují svěží kyseliny, které podporují opětovné ochutnání harmonického a pro danou oblast typického vína.

Tradiční moravská červená vína byla vždy spojena s venkovskými jídly a poskytovala vinařům posilu při jejich těžké práci. Ačkoli měla původně poněkud tvrdší chuť, nikdy neztratila svou autentickou zemitost a zachovávala si charakter červeného vína. V poslední době se však charakter červených vín začíná měnit díky moderním vinařským technologiím, které jim dodávají více jemnosti.

Krásná jižní moravská krajina a její jedinečné přírodní podmínky dodávají vínům specifický charakter, který je klíčový pro trvalý zájem o jejich jedinečnost v dnešním světě plném různých vín.

Znojemská podoblast

Nejmenší z moravských podoblastí se nachází na sever od hranice s Rakouskem, blízko města Znojma a řeky Dyje. Umístěna je ve stínu Českomoravské vrchoviny, což přispívá k příjemnému klimatu s horkými dny a chladnými nocemi, což umožňuje révě zrát pomalu a rozvíjet bohaté aroma a chuť. Místní kamenité a sprašové půdy jsou ideální pro pěstování svěžího minerálního Ryzlinku rýnského, medově pepřovitého Veltlínského zeleného a kopřivového a senného Sauvignonu. Místní vinaři těmto třem odrůdám přiznali status ikonických pro Znojemskou oblast a vytvořili pro ně první apelaci v Česku – VOC Znojmo, certifikaci zaručující kvalitu místních vín. Rulandské modré, bílé a šedé, Pálava a jemný Muller Thurgau také dobře prosperují na místních spraších a štěrkopískových půdách.

Nejlepší dojem ze středověkého vinařského centra získáte během Znojemského historického vinobraní, kdy do města přijíždí král Jan Lucemburský se svou chotí a průvodem a místní víno se pije na veřejných místech. Místní obyvatelé Znojma měli výhradní právo na prodej místních vín a od počátku soutěžili o zákazníky s mnišským vínem z premonstrátského kláštera v blízké Louce. Monumentální barokní přestavba kláštera z roku 1190 nebyla nikdy dokončena, ale ve sklepích kláštera se stále zraje víno a návštěvníci se tu mohou dozvědět mnoho o vinařské oblasti a výrobě vína. Můžete zde také navštívit bednářské muzeum a místní barokní knihovnu, která je dnes součástí Strahovského kláštera.

Znojemské podzemí, skládající se ze čtyř pater propojených sklepů a uliček sloužících k uchovávání vína, představuje další zajímavost. Z celkových téměř 27 km můžete prozkoumat 4,5 km. V Karolininých sadech ve Znojmě se pěstuje Sauvignon, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. Keře jsou zde vysazeny samostatně s vlastními oporami, tak jak to bývalo v minulosti. Nejlepší výhled na Znojmo a Loucký klášter máte z Kraví hory, jedné z nejlepších vinařských lokalit v oblasti.

V Příměticích jezuité postavili rozsáhlý Křížový sklep pro skladování vína z desátků. Dnes můžete obdivovat jeho 6,5 metru vysoké klenby nad 110 metrů dlouhou hlavní chodbou a 56 metry bočních chodeb. V Novém Šaldorfu nesmíte přehlédnout sklepní uličku, kde můžete ochutnat vína ve 180 různě zbarvených sklepech. Zastavte se také v Modrém sklepě, který je pojmenován podle modrého žilkování v místním pískovci. Vína místních vinařů můžete ochutnat na jednom místě ve vinotéce U Nápravů, ve sklepě číslo 20.

Z Kraví hory do Hnanic můžete procestovat nejlepší vinařské oblasti. V Šatově navštivte malovaný sklep v pískovci s sochami od Maxmilliana Appeltauera, který jej zdobil 36 let každou neděli. Ve svahu za Moravským sklípkem najdete staré odrůdy, jako je Veltlínské červenobílé nebo Kamenorůžák.

Z Hnanic můžete dojít po turistické značce na jednu z nejmalebnějších vinic u nás, Šobes. Jedná se o jednu z nejkrásnějších vinic nejen v Česku, ale i v Evropě. Ve skalách nad vinicí jsou stále patrné koleje po římských vozech. Dnes zde Znovín Znojmo pěstuje Ryzlink rýnský, vlašský a Rulandské šedé.

Okolí Dolních Kounic je známé modrými odrůdami, především Frankovkou, která zde roste výborně. Najdete zde také ruiny ženského premonstrátského kláštera Rosa coeli z 12. století, který ustanovil staré horenské právo. Severovýchodně leží město Rajhrad s benediktinským klášterem z roku 1048 a klášterními sklepy. Ve střední části Znojemské podoblasti jsou známé vinařské obce Lechovice, Borotice, Těšetice. Ve Vrbovci se nachází nejstarší šlechtitelská stanice u nás, Ampelos, kterou založil císařský dvůr ve Vídni v roce 1895. Nad vinicí Nad sklepy najdete vyšlechtěné odrůdy révy vinné. Vyrábějí zde také unikátní cuvée Symposion z více než sta uznaných odrůd českého genofondu révy vinné. Odrůdy vinné révy pěstované po celém světě můžete najít na naučné stezce v nejzápadnější moravské vinici – Pod Sádkem na Vysočině.

Mikulovská podoblast

Mikulovská podoblast je druhým největším vinným regionem na Moravě, který se nachází v oblasti kolem Pavlovských vrchů, táhnoucích se od Dyje u Mikulova až k hranicím s Rakouskem. Region je ohraničen městem Mikulov a Valtice na jihu, Novomlýnskými přehradami na západě a městem Pohořelice na severu. Oblast je charakterizována vápencovým podložím, které je ideální pro pěstování bílých vinných odrůd a poskytuje jim dostatečně teplé klima pro zralost. Zdejší půda je bohatá na vápenec, hlínu a spraše. V regionu dobře roste odrůda Pálava, která byla pojmenována podle lidového názvu Pavlovských vrchů a byla vyšlechtěna v Perné, stejně jako Ryzlink vlašský, jehož charakter zde získává minerální nuance, Rulandské bílé s dobrou harmonií a lehce květinové Chardonnay.

Na jihozápadních svazích najdete některé z nejprestižnějších vinic, jako jsou Železná, Kotelná, Purmice, Levá klenotnická a Goldhamer. Nejvyšší bod oblasti tvoří zřícenina hradu Děvičky, obklopená vinicemi. Historické atrakce zahrnují Dolní Věstonice, kde byla objevena nejstarší keramická soška na světě – Věstonická Venuše. Oblíbené jsou také Horní Věstonice s vinicemi pod Pálavou. Nenechte si ujít návštěvu malebné barokní vesnice Pavlov a procházku po tříkilometrové naučné stezce mezi vinicemi. U Pasohlávek byl objeven římský vinařský nůž, což naznačuje, že vinice byly na Moravě již v 1. století našeho letopočtu. Oblast nabízí také možnost koupání v Novomlýnských nádržích. Nejlepší Ryzlink vlašský z vyšších poloh Pálavy, Perné, Horních a Dolních Věstonic, Klentnice, Pavlova, Mikulova a Bavor, může náležitě nosit označení VOC Pálava.

Ze Strachotína, který je spojen s počátky moravského vinařství, se nabízí nádherný výhled na Pavlovské vrchy. Kromě toho, tudy prochází 25 km dlouhá naučná vinařská stezka, která vás dovede do šlechtitelské stanice v Perné, kde vznikly odrůdy jako Pálava nebo Aurelius. V okolí Strachotína, Pouzdřan a Popic se dobře daří Ryzlinku rýnskému, Tramínu a Pálavě. Krajina je zdobena ikonickými vinařstvími s moderními budovami jako Sonberk nebo Gotberg.

Mikulovská vinařská oblast končí na jihu v malebném městě Mikulov. Město je dobře rozeznatelné díky zámku na výspě a bílé křížové cestě vedoucí k kapli na Svatém kopečku. Zámek je domovem největšího sudu ve střední Evropě s objemem 1010 hektolitrů a nabízí zajímavou expozici o moravském vinařství. Zdejší vinice produkují jak modré, tak bílé odrůdy včetně Rulandské modré, Ryzlink rýnský, vlašský, Rulandské bílé a šedé a Pálavu, které místní vinaři zahrnuli do VOC Mikulov.

Pokud se vydáte přes Sedlec k rybníku Nesyt, dojedete do Valtic, kde se nachází nejstarší vinařská škola v zemi a Valtický zámek s impozantním 900 metrů dlouhým podzemím. Zde se také nachází Salon vín ČR, degustační expozice sta nejlepších českých vín, které byly vybrány na základě dvoukolového odborného hodnocení v Národní soutěži vín. Určitě navštivte také jedinečný Křížový sklep ze 17. století, který je jeden z nejstarších a největších vinných sklepů v Evropě, a zámek z roku 1430. Procházka po naučné vinařské stezce vás zavede přes kolonádu na Rajstně. S Valticemi je spojená také Lednice, která se pyšní okouzlujícím zámkem a rozsáhlým parkem. Můžete se zastavit v malebném Hlohovci. Lichtenštejnové v 19. století přeformovali celou krajinu a Lednicko-Valtický areál je právem na seznamu UNESCO. Valticko je známé pro Neuburské a Sylvánské zelené. Odtud se můžete vydat na Mikulovskou vinařskou stezku, která vás provede hlavními atrakcemi této oblasti a umožní vám porovnat vína z jednotlivých vesnic.

Stojí za to také navštívit Dunajovické vrchy, které se táhnou téměř paralelně s Pálavou na západě oblasti, kde můžete ochutnat vynikající Veltlínské zelené, Muller Thurgau, Ryzlink vlašský. Dobře se zde daří i modrým odrůdám – Frankovce a Modrému Portugalu. Největší vesnice Mikulovské oblasti, Dolní Dunajovice, je známá svým vínem a různorodými vinnými sklepy. Doporučujeme navštívit také Novosedly nebo Brod nad Dyjí.

Velkopavlovická podoblast

Tato nejrozsáhlejší vinařská oblast se nachází mezi městy Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče a Čejkovice, a je známá pro své výjimečné slunečné podnebí. Tento region je ideální pro pěstování modrých vín, jako jsou Modrý Portugal, Frankovka a André. Červené víno se zde produkuje již od 15. století, jelikož nebylo podrobeno povinné desátkové daně.

Můžete obdivovat vinice z vyhlídkové věže Slunečná ve Velkých Pavlovicích nebo na Kraví hoře v Bořeticích. Existuje zde nádherná 31 kilometrů dlouhá trasa skrz vinice VOC Modré Hory až do Němčiček, Vrbice a Kobylí. Kobylí je známé svými malebnými historickými vinnými sklípky, Vrbice za unikátní architekturou svých sklepů na pěti terasách a Němčičky za rozhlednu a deset kilometrů dlouhou vinařskou naučnou stezku. Ve výzkumném centru ve Velkých Pavlovicích byly vyšlechtěny červené odrůdy Agni a André. Odtud můžete vyrazit na cyklostezku Krajem André. V Čejkovicích můžete navštívit největší vinné sklepení, postavené templáři ve 13. století, kde je možné prohlídky a ochutnávky vína.

Od Hustopečí až po Velké Bílovice se rozkládají vápenité jíly, pískovce a slepence, které jsou příznivé pro modré odrůdy vína. Velké Bílovice je největší vinařskou obcí, kde místní vinárny tvoří okruh dlouhý 11 kilometrů a sklípky jsou součástí 37 ulic pojmenovaných po odrůdách révy a významných osobnostech. Hustopeče jsou, vedle Znojma a Mikulova, jedním z hlavních vinařských obchodních center Moravy s nejvyšším soudem. Teplé klima zde je ideální pro pěstování mandlí, které zde byly vysazeny v 17. století. Dnes se můžete projít po naučné Mandloňové stezce.

V oblasti na severu kolem Hrušovan a Žabčic prosperují odrůdy jako Veltlínské zelené, Rulandské šedé, Tramín červený, Pálava, Muškát moravský a Müller Thurgau. V Židlochovicích, kde v roce 1379 vzniklo nejstarší právo na výrobu vína na Moravě, dominují odrůdy burgundského typu Rulandské bílé, šedé a modré.

V městech Velké Němčice, Zaječí, Přítluky a Rakvice se úspěšně pěstuje Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a Modrý Portugal. Tyto vinice můžete prohlédnout z vyhlídkové věže Maják na Přítlučné hoře. Kostel svatého Jana Křtitele v Zaječí, který jste mohli vidět ve filmu Bobule, stojí na vyšších viničních tratích v Kloboucku, kde se daří Neuburskému a Müller Thurgau.

Do Velkopavlovické oblasti patří i Brno, kde najdete několik vinic na Vinohradech nebo pod Špilberkem, kde roste Ryzlink rýnský a Rulandské šedé. V blízkých Sokolnicích se zase pěstují kvalitní Ryzlinky rýnské a Veltlínské zelené.

Slovácká podoblast

Vinařská podoblast Slovácko je známá svými kopcovitými terény plnými vinic, které se nacházejí v vyšších nadmořských výškách. Zdejší kraj je také charakteristický svým význačným Muškátem moravským, který byl vyšlechtěn v Polešovicích. Tato vinařská oblast je nejvýchodnější v České republice, sahající až k hranicím se Slovenskem a Rakouskem. Její východní část je protkána řekou Moravou a je ovlivněna chladnými větry vanoucími jejím údolím. Na Slovensko navazuje v Bílých Karpatech, na jihu pak sousedí přes Lanžhot a Břeclav s Rakouskem. Na severozápadě se mění v kopcovité oblasti Chřibů a Ždánického lesa.

Kyjov je považován za centrum regionu a je také místem konání nejstaršího folklorního festivalu v ČR, Slovácký rok, který se zde odehrává každé čtyři roky. Mimo tento festival můžete v Kyjově ochutnat místní odrůdy vín jako jsou Muller Thurgau, Ryzlink rýnský a Rulandské bílé. Nejsevernější vinice Moravy najdete v obci Horní Lapač. Vína produkovaná na severním okraji oblasti, v oblasti Mutěnic a Polešovic, jsou charakteristická svou plností a svěžestí, zvláště ta z modrých odrůd.

Tradiční slováckou kulturu si můžete nejlépe vychutnat v Búdách, části obce Mutěnice, kde najdete téměř 500 malovaných vinných sklepů. Hledejte zde také místní speciality jako Slovácký granát, cule Frankovky a Modrého Portugalu. Rovněž stojí za návštěvu Šidleny u Milotic a Kojiny u Vlčnova, kde najdete tradiční lisovny a originální Muzeum lidových pálenic. V poslední květnový víkend se v Vlčnově koná Jízda králů, nejstarší slovácká slavnost, která je zapsaná na seznamu UNESCO.

V okolí Boršic u Buchlovic se daří odrůdám Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Muškát moravský a Muller Thurgau. V Bzenci pak najdete speciální Bzeneckou lipku, což je cule z hroznů Ryzlinku rýnského s lipovou vůní a medovým nádechem. Východní část regionu, v předhůří Bílých Karpat, je známá těžkými jílovitými půdami, které jsou ideální pro burgundské odrůdy a Sylvánské zelené.

Kromě jiných, se na území Slovácka nachází i obec Mikulčice, známá díky svému významnému archeologickému nalezišti z dob Velké Moravy. Zde si můžete vychutnat vína jako Ryzlink rýnský, burgundské odrůdy, Frankovku, Zweigeltrebe a Cabernet Moravia, který byl vyšlechtěn v Moravské Nové Vsi. V blízkosti Prušánek se nacházejí Nechory, kde stojí unikátní zděné vinné sklepy z 18. a 19. století.