Jak správně servírovat víno, aby vynikla jeho chuť

Jak servírovat víno

Nákupem dobrého a kvalitního vína vše teprve začíná, neboť pro dosažení, co nejlepšího možného prožitku z jeho konzumace je třeba jej ještě správně naservírovat. Tento proces v sobě zahrnuje jednak zajištění správné teploty vína, rovněž i výběr vhodné sklenice, jež by měla plně odpovídat povaze dané odrůdy tohoto populárního alkoholického nápoje a v neposlední řadě i samotné otevírání lahve a následné nalévání vína.

Teplota vína –  základ úspěchu

Ač se to na první pohled nemusí zdát, tak teplota, při které je víno skladováno a následně naléváno, dokáže významně ovlivnit jeho výslednou chuť. Každý druh, a dokonce i každé jednotlivé víno, má svou vlastní ideální teplotu, jež bývá uvedena na jeho etiketě, při které dochází k optimálnímu uvolňování aroma a příchutě, a víno tak díky tomu dostane výjimečnou chuť, z čehož jednoznačně vyplívá, že pouze zvolením optimální teploty můžete dosáhnout nejlepší možné chutě vína. 

Bohužel optimální teplotu skladování a servírování vín nelze jednoznačně kvantifikovat, nicméně nepsané pravidlo říká, že šumivým vínům prospívá dobré vychlazení, a naopak, čím je víno plnější, tím by se měla zvyšovat teplota jeho skladování a servírování. 

Výběr sklenice – nepatrný, leč významný mezikrok

Dalším a bohužel často podceňovaným z kroků správného servírování vína je výběr vhodné skleničky. Úplně tím nejzákladnějším pravidlem v této oblasti je, že by víno, ať už se jedná o jakýkoliv druh a odrůdu, mělo být naléváno výhradně jen do tenkostěnných bezbarvých skleniček vyrobených z broušeného skla. Rovněž je téměř až povinností, aby tyto sklenky měly nožku, neboť ta slouží k jejich uchopení a nedochází tak k zašpinění skla sklenic, z konzumace si tak díky tomu můžete odnést mnohem estetičtější zážitek.

Tvar skleničky by pak měl být v ideálním případě širší ve středu a směrem nahoru by se měl zužovat, takovýto tvar sklenice se pak dá použít, jak na bílé, tak i červené víno, jedině s tím rozdílem, že sklenice na bílé víno by měla být menší, důvodem je, aby víno tak rychle neteplalo. U červených vín je pak záhodno používat naopak větší sklenice, neboť v nich dochází k lepšímu uvolnění jeho vůně. 

Samotnou kategorií pak jsou skleničky na šumivá vína, ty by měly být úzké a podlouhlé a na dezertní vína a aperitivy, ty by zas měly být o poznání nižší než je tomu u dvou nejpopulárnějších druhů vín. 

Otevírání lahve – elegance až na prvním místě

Pokud již máte obstaranou vhodnou skleničku a přichystané víno v optimální teplotě, tak přichází na řadu již samotné otevírání lahve. To by v případě bílých a červených vín mělo probíhat při ideální konstelaci následovně: 

  1. nožem rozřízněte a následně odstraňte záklopky z hrdla lahve 
  2. zavrtejte, co možná nejvíce kolmo, vývrtku do zátky a pomalu a s citem, aby nedošlo k jejímu poškození, ji vytahujte 
  3. po otevření k vínu neprodleně přičichněte, zdali nejeví pachové známky znehodnocení od korku 

Při otevírání šumivého vína pak raději zapomeňte na pověstné vystřelování zátky známé z filmů a motoristických závodů, neboť to rozhodně nepředstavuje ten nejlepší způsob, jak takové víno otevřít. Tím je naopak pootáčení lahve se sektem oběma směry při současném pevném stisku zátky, čímž postupně dojde k jejímu uvolnění a otevření lahve. 

Nalévání vína – pomyslná třešnička na dortu

Samotné nalévání vína probíhá buď přímo z lahve rovnou do připravených sklenic, anebo do skleněných džbánků – karaf, které mají nejčastěji objem mezi 0,5 až 1 litrem, z nichž je až pak následně víno přeléváno do sklenic.  

Sklenici je pak vínem doporučováno plnit pouze z 1/3, maximálně z 2/3, a častěji doplňovat, neboť tak se dá efektivně předcházet tvorbě usazenin. 

Nalévání vína má taktéž své etické zvyklosti, mezi něž patří například naplnění sklenic hostů vždy před tím, než si nalije sám hostitel nebo zajištění toho, aby při slavnostním přípitku došlo ke zvednutí sklenic naplněných vínem v jeden okamžik.