
Prosecco je označení původně bílé odrůdy vinné révy. Později se tento termín zažil prioritně jakožto název původem italského vína a od roku 2010 se k označení révy již oficiálně nepoužívá.
Tento alkoholický nápoj úspěšně zdomácněl i mezi českými konzumenty a prosecco aktuálně zažívá nebývalou popularitu. Dáno je to především jeho osvěžující chutí a květinově ovocnou vůní. Vyznačuje se i nižším obsahem alkoholu, pouze kolem 11 %.
Toto víno patří do kategorie vín šumivých, tedy těch, která obsahují oxid uhličitý. Podobá se tím slavnému šampaňskému a právě tato příbuznost je dalším faktorem stojícím za nebývalou popularitou tohoto produktu. Vnímán totiž začalo být právě jako dostupnější alternativa „pravého“ šampaňského.
Jak se vyrábí prosecco
To je podmíněno hlavně technologií výroby. Tradičně se prosecco vyrábí metodou Charmat. To znamená, že druhá fermentace vína, při níž dochází k vytvoření kýžených „bublin“, probíhá v tlakovém sudu. U šampaňského fermentace naproti tomu probíhá vždy individuálně v lahvi za součinnosti cukru a kvasinek.
Prosecco však jednoznačně nelze vnímat jakožto víno z kategorie méně kvalitních. I pro něj platí konkrétní pravidla, která pomáhají uchovat v celé produkci její zcela unikátní charakter a vysokou úroveň.
Specifické je hlavně tím, že se smí vyrábět výhradně z hroznů pocházejících z vinic severoitalských regionů Veneto a Friuli. Odrůda vinné révy se dnes označuje jako Glera a výrobní postup rovněž připouští 15 % Verdisa, Perery nebo Bianchetty.
Jak konzumovat prosecco
V Česku je proto konkrétně zažitá tradice hlavně konzumovat prosecco samotné, případně jakožto součást oblíbených koktejlů Aperol Spritz nebo Bellini.
Podle zbytkového cukru rozlišujeme na:
- Extra Brut: zbytkový cukr 0–6 g/l
- Brut: zbytkový cukr 0–12 g/l
- Extra Dry: zbytkový cukr 12–17 g/l
- Dry: zbytkový cukr 17–32 g/l
Doporučení k servírování konkrétně zní, vychladit jej na 5 až 7 °C. Prosecco se jednoznačně pije jakožto víno mladé, k archivaci se nehodí.