Dezertní vína jsou sladká vína, jak už název napovídá, typicky podávaná s dezerty. Často se využívají také jako aperitivy.
Protože současný vinařský zákon pojem dezertní víno jasně nevymezuje, používá se často přesnější označení likérové víno. To proto, že svou chutí lehce připomínají likéry. Taková vína se vyznačují skutečným obsahem alkoholu mezi 15 a 22 % a celkově nejméně 17 %. Jejich zvláštností je také vyšší podíl cukru, což jim dodává silnější a „hustější“ strukturu.
Dle zákona je potřeba, aby dezertní víno pocházelo z částečně zkvašeného hroznového moštu či z vína s přídavkem destilátu.
Za dezertní vína české produkce můžeme považovat:
- Výběry z cibéb – vína vyráběná z cibéb, tedy bobulí napadených šedou plísní
- Slámová vína – vína vyrobená z bobulí tradičně sušených na slámě nebo rákose
- Ledová vína – vína vyrobená ze zmrzlých hroznů vinné révy
- Botrytické sběry – vína z bobulí napadených ušlechtilou plísní botrytidou
- Fortifikovaná vína – vína obsahující přidaný alkohol
- Aromatizovaná vína – vína posilněná např. přídavkem alkoholu, koncentrátem vinného moštu, bylinami, kořením či ovocem
V Anglii se za dezertní vína považují všechna sladká vína servírovaná společně s pokrmem s výjimkou bílých červených fortifikovaných vín podávaných před a po jídle. V USA jsou dezertní vína všechna vína s obsahem alkoholu vyšším než 14 %, v Německu na obsah alkoholu nehledí vůbec.
Mezi dezertní vína zahraniční produkce patří např.:
- Sauternes – francouzské botrytické víno
- Sladká tokajská vína – botrytická vína z Maďarska a Slovenska
- Portská vína – portugalská fortifikovaná vína
- Prošek – chorvatské víno vyráběné ze sluncem sušených hroznů
- Commandaria – řecké víno z Kypru vyráběné z přezrálých sušených bobulí
- Kagor – moldavská vína z přezrálých bobulí révy Cabernet Sauvignon
