V Česku lze rozdělit vína na základě několika důležitých kritérií. Následující přehled vám pomůže se v nabídce zorientovat:
Za základní dělení se v tuzemsku považuje následující klasifikace:
Tichá vína
Tiché víno představuje nejhojněji zastoupenou kategorii vín. Zjednodušeně řečeno se jedná o všechna vína, která nejsou šumivá, tedy neobsahují oxid uhličitý. U mladých vín však určitý podíl oxidu uhličitého být obsažen může. Vyniká zejména u vín tzv. neškolených.
Této klasifikaci podléhají jak vína zahraniční, tak i tuzemská. Jde o všechna vína, která nejsou zařaditelná do kategorie likérových či šumivých.
Dále lze tichá vína standardně dělit podle:
- kategorie
- podílu zbytkového cukru
- barvy
Rozdělení vín dle barvy
Laikům nejbližší je kategorizace dle barev:
- vína červená
- vína bílá
- vína růžová
Vína červená
Standardně se toto víno vyrábí z modrých hroznů tzv. nakvašením. Případně se hrozny zpracovávají ve speciálních kvasících tancích za působení zvýšené teploty.
Vína bílá
Bílé víno se vyrábí z bílých hroznů nakvašením krátkým, případně z modrých hroznů bez nakvašení (klaret). Někdy se jako přípustné uvádí i užití hroznů šedých, červených a růžových.
Vína růžová
Růžová vína jsou vyrobena z hroznů modrých, a to bez nakvašení. Dochází k lisování hroznů záhy po pomletí, případně se brzy po pomletí scedí část moštu od slupek.
Z dalších kategorií se můžete setkat i se specifickým vínem žlutým, jež se vyznačuje přítomností žlutých tónů. Dále lze odlišit i víno oranžové. U něj pomleté bobule a v některch případech i celé hrozny společně s moštem nakváší i několik týdnů až měsíců. Používá se dokonce označení vín černé (velmi tmavé červené) nebo zelené (zelenkavé tóny u vína bílého).
Rozdělení vín na základě jakostních tříd (dle vinařského zákona):
- víno stolní (víno)
- víno zemské
- víno jakostní
- víno jakostní s přívlastkem
- kabinetní vína
- pozdní sběr
- výběr z hroznů
- výběr z bobulí
- výběr z cibéb
- ledové víno
- slámové víno
Stolní vína (vína)
Stolní vína, správněji dle EU aktuálně již pouze vína, se vyrábějí z hroznů produkovaných kdekoli v rámci EU. Může jít o odrůdy moštové, stolní a neregistrované.
V ČR se může jednat o hrozny, které přímo pocházejí z tuzemska. Současně je požadováno minimálně dosažených 11 stupňů cukernatosti, přesněji označeno jako 11° ČNM (český normalizovaný moštoměr). Sekce stolních vín zastupuje charakteristicky vína lehčí a jde o základní kategorii.
Vína zemská
Zemká vína smí být vyrobena z tuzemských hroznů, která jsou sklizena na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd.
Výnos na vinici je dále limitován 12 t/ha. Cukernatost hroznů je stanovena na 14 °NM. Toto víno již může být označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno. Přípustné je vyrobit tato vína z odrůd nezapsaných v odrůdové knize. Víno ani nepodléhá nutnost zatřídění.
Vína jakostní
Pro výrobu jakostních vín lze použít pouze tuzemské hrozny. Ty musejí pocházet z vinice pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti.
Výroba vína se dále musí odehrát pouze ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Výnos je opět omezen na maximálně 12 t/ha. Limitována je též cukernatost hroznů. V tomto případě by měla dosáhnout minimálně 15 °NM. Vyžadováno už je zatřídění.
Toto víno se rozlišuje jako:
- odrůdové – nejvýše ze 3 odrůd
- známkové – ze směsi hroznů, rmutu či z moštu vyrobeného z vinných hroznů, které se sklízí na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín
Vína jakostní s přívlastkem
U tohoto typu vín se vyžaduje splnění všech požadavků na vína jakostní. Navíc je však určen původ hroznů, pocházet mají konkrétně z jedné vinařské podoblasti. Jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI).
Zapovězeno je zvyšování cukernatosti moštu a limitem je podíl nejméně 85 % odrůdy, která je uvedena na etiketě. Stanovená cukernatost činí 19 po 32° ČNM. Povoleno je na etiketu zapsat název vinařské obce i viniční tratě.
Vína jakostní s přívlastkem se vyznačují osobitým charakterem a lze dále rozdělit na:
- kabinetní vína
- pozdní sběr
- výběr z hroznů
- výběr z bobulí
- výběr z cibéb
- ledová vína
- slámová vína
Kabinetní vína
Produkce hroznů, sběr hroznů i výroba vína se vyžaduje realizovat v téže oblasti. Typická je i cukernatost v rozpětí 19 až 21 °NM. Jde o vína lehčí a spíše suchá.
Pozdní sběr
Vína v této kategorii se vyznačují cukernatostí v rozmezí 21-24 °NM. Jde o kvalitní produkci extraktivních suchých až polosuchých vín.
Výběr z hroznů
Jako výběr z hroznů označujeme plná extraktivní vína s vyšším obsahem alkoholu. Vyšší je i podíl zbytkového cukru, a to v rozmezí 24-27 °NM.
Výběr z bobulí
Vína označovaná jako výběr z bobulí se vyrábějí z hroznů, jež na vinicích zrají delší dobu. Cukernatost je proto stanovena na nejméně 27 °NM. Jedná se často o vína polosladká a sladká.
Výběr z cibéb
Tato vína se vyrábějí z hroznů napadených ušlechtilou šedou plísní, případně z těch, které jsou přirozeně přezrálé. To těmto vínům propůjčuje cukernatost minimálně 32 °NM. Vína jsou extraktivní, vzácná, sladká.
Ledová vína
Ledová vína jsou vyrobena lisováním zmrzlých hroznů. Sklízí se za teplot nejméně -7 °C. Vína jsou opět extraktivní, sladká. Jedná se o vzácný produkt vyznačující se i vyšší cenou.
Slámová vína
Hrozny se před zpracováním skladují na slámě či rákosu. Cukernatost je určena na úrovni 27 °NM. Typicky jsou tato vína aromatická, stejně jako v předešlých kategoriích ledových vín a výběru z cibéb extraktivní a sladká.
Rozdělení vín v souvislosti s podílem zbytkového cukru (a tedy i chuti):
- suchá vína
- polosuchá vína
- polosladká vína
- sladká vína
Suchá vína
Suchá vína jsou sladká nejméně, neboť obsahují pouze 4 g zbytkového cukru na 1 l vína. Působí proto více osvěžujícím dojmem.
Polosuchá vína
Polosuchá vína jsou subjektivně více sladká než ta zastoupená v předešlé kategorii. Stanovené rozmezí zbytkového cukru zde činí 4,1 až 12 g na 1 l vína.
Polosladká vína
Tuto kategorii, pozor, nezaměňujeme s víny polosuchými. Jsou typicky sladší, neboť vína označená jako polosladká mohou obsahovat až 45 g zbytkového cukru na 1 l vína.
Sladká vína
Zde se jedná o zástupce světa vín vyznačujících se tím, že jsou vůbec nejsladší. U sladkých vín je naopak obsažený podíl zbytkového cukru dán hodnotou nejméně 45 g na 1 l vína.
Šumivá vína
Dle definice vznikají šumivá vína prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením hroznového moštu nebo vína. Specifické je pro ně unikání oxidu uhličitého po otevření. Obsahují tedy typické bublinky a jsou velmi osvěžující. Stanoveno u těchto vín je, že vzniklý přetlak musí v uzavřené nádobě při 20 °C činit nejméně 3 bary.
Šumivá vína lze dle kategorie rozlišovat na:
- šumivá vína bez přívlastku
- jakostní šumivá vína neboli sekty
- jakostní šumivá vína stanovené oblasti neboli sekt s.o.
- pěstitelské sekty
- aromatická šumivá vína
- ostatní šumivá či perlivá vína
Šumivá vína bez přívlastku
Tato vína se vyznačují nižším podílem alkoholu. V kupáži je to minimálně 8,5 %, ve výchozím produktu pak 9,5 %. Ohraničená je i doba výroby, a to nejvýše 3 měsíce.
Jakostní šumivá vína neboli sekty
Vína z této kategorie se vyrábějí prvotním nebo druhotným kvašením jakostního nebo stolního vína. Podíl alkoholu v kupáži je opět 8,5 %, ve výsledném vínu to však může být až 10 %. Tlak se za teploty 20 °C vyžaduje od 3,5 baru. Vyrábějí se 6 měsíců.
Jakostní šumivá vína stanovené oblasti neboli sekt s.o.
Jde o víno vyrobené z hroznů stejné vinařské oblasti a pocházejících z vinic vhodných pro jakostní víno stanovené oblasti. Výroba probíhá ve vinařské oblasti, ve které byly hrozny sklizeny. Dále je omezen nejvyšší hektarový výnos a víno splňuje požadavky Evropského společenství. Vyžaduje se zatřídění SZPI.
Pěstitelské sekty
Pěstitelské sekty jsou SZPI do své kategorie zatříděny. Z dalších podmínek je podstatné především to, že výroba proběhla u vinaře, který vypěstoval hrozny použité na výrobu sektu.
Aromatická šumivá vína
Jde o vína vytvořená kvašením kupáže pouze vybraných odrůd. Opět se dále musí jednat o hrozny, které byly sklizeny ve stejné vinařské oblasti z vinic, jež jsou vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti. Výroba navíc proběhla v též vinařské oblasti, v nichž byly hrozny sklizeny.
Podmínkou je i dodržet hektarový výnos a zatřídění SZPI. Obsah alkoholu je stanoven na nejméně 6 %, minimálně však 10 % celkového alkoholu, tlak při 20°C činí alespoň 3 bary a délka výroby je požadována 1 měsíc a více.
Tuto kategorii vín lze dále rozdělit na:
- aromatická jakostní šumivá vína
- aromatická jakostní šumivá vína stanovené oblasti – s přívlastkem s.o.
Ostatní šumivá či perlivá vína
V základu je nutné rozlišit, z čeho má být tato kategorie vyrobena. Může to být ze stolního vína, jakostního vína s.o. nebo z produktů vhodných k získávání stolního či jakostního vína s.o. Přípustné jsou různé odrůdy.
Vína obsahují oxid uhličitý. Přípustné je stejně tak umělé dosycení, případně se používá Charmat metoda. Druhotné kvašení při ní probíhá v ocelovém tanku, odkud se následně víno stáčí do lahví.
Vína se vyznačují nižším tlakem v rozmezí 1 až 2,5 baru. Typický je nižší celkový obsah alkoholu, a to 9 %. Nádoby, do nichž se víno plní mohou mít objemu nejvýše 60 litrů.
Rozlišujeme dále vína:
- perlivá vína dosycená oxidem uhličitým
- perlivá vína jakostní
Šumivá vína lze stejně jako tichá vína rozdělit dle obsahu zbytkového cukru na:
Rozdělení šumivých vín podle obsahu cukru
- brut nature:obsah cukru je nižší než 3 g na 1 l vína, lze užít pouze na produkty, jimž po druhotném kvašení nebyl dodán žádný cukr
- extra brut: obsah cukru je v rozmezí 0 a 6 g na 1 l vína
- brut: obsah cukru je nižší než 12 g na 1 l vína
- extra dry: obsah cukru činí 12 až 17 g na 1 l vína
- sec: obsah cukru se pohybuje mezi 17 a 32 g na 1 l vína
- demi-sec: obsah cukru se je stanoven mezi 32 a 50 g na 1 l vína
- doux: obsah cukru je určen vyšší než 50 g na 1 l vína
Likérová vína
Likérové víno se vyrábí z částečně prokvašeného hroznového moštu, vína nebo směsi těchto produktů. Přirozeně obsahuje cca 12 % obj. alkoholu. Dále se tzv. fortifikuje přídavkem vinného destilátu. Charakteristickou vlastností těchto vín je přirozená sladkost. Hodí se taktéž k archivaci.
Vína originální certifikace (VOC)
Vinařský zákon definuje tuto mladou kategorii vín jakožto vína vyrobená z hroznů, jež pocházejí z vinic ležících ve schválených polohách daného regionu. Jde o tedy typická vína v konkrétní oblasti, která bývají snadno rozpoznatelná.
Rozdělení vín podle způsobu výroby:
- reduktivní způsob
- oxidativní způsob
- karbonická macerace
Reduktivní způsob
Při reduktivním způsobu výroby vína je charakteristicky zamezeno přístupu vzduchu nebo je pouze minimální. Dáno je to tím, že kyslík je schopen měnit chuťové vlastnosti vína, žádoucí je tedy uchovat primární chuť i vůni ovoce.
Oxidativní způsob
Mošt nebo víno je při této metodě naopak dlouhodobě účinkům vzduchu vystaveno (oxidace). Kvašení jinými slovy probíhá za přístupu vzduchu.
Karbonická macerace
Karbonická macerace se využívá u vín červených, a to primárně u těch mladých. V principu u ní dochází k fermentaci hroznů pod tlakem CO2 v tlakové nádobě.
Rozdělení vín dle stáří:
- mladá vína
- zralá vína
- archivní vína
Mladá vína
Mladé víno je to, které jde do prodeje ještě v témže roce, kdy proběhla sklizeň hroznů, z nichž je vyrobeno.
Zralá vína
Zralá vína jsou taková, u nichž mohou proběhnout všechny chemické procesy tak, aby se utvořil plně konkrétní charakter vína.
Archivní vína
Jako archivní vína označujeme taková, která jsou prodávána nejméně za 3 roky po datu, kdy došlo ke sklizni hroznů. Dlouhodobou archivaci umožňuje příslušný podíl alkoholu i obsah kyseliny siřičité.
Pozn.: Zralé víno je označení neoficiální, někdy chápáno jako synonymní k archivnímu. Legislativa rozeznává pouze vína mladá a archivní.