Bílé víno se, jak už napovídá jeho název, získává primárně z bílých hroznů. Bílá vína se nicméně taktéž mohou vyrábět z hroznů modrých. Víno vyrobené z těchto odrůd se pak označuje vinařským termínem klaret.
Barva bývá z pohledu laika nejjednodušší rozlišovací faktor vína. Bílé víno se od červeného liší nejen na pohled, ale především odlišnou technologií výroby, která barvu podmiňuje. Tzv. rmut se u něj hned lisuje. Nedochází tedy ke kvašení slupek a uvolnění barviv.
Zpravidla se bílá vína vyrábějí pro okamžitou spotřebu, pijí se tedy jako mladá. Mezi vinaři existuje dokonce nepsané pravidlo, že čím je víno mladší, tím je lepší. Jen výjimečně se hodí až k několikaleté archivaci.
K nejoblíbenějším odrůdám bílých vín patří v tuzemsku například Rulandské šedé, Chardonnay, Veltlínské zelené, Müller Thurgau nebo Ryzlink rýnský.
Jak se bílé víno podává
Barva vína významně ovlivní jeho podávání i konzumaci. Na bílé se hodí sklenka tulipánovitého tvaru..
Optimální teplota pro jeho podávání činí cca 7–12 °C. Přičemž platí, že pro sladší vína je přípustná i teplota nižší, kolem 7 až 9 °C, zatímco suchá vína mohou být podávána v teplotách nad 9 °C. Pro uchování žádoucí nízké teploty je doporučeno tato vína servírovat v nádobě s ledem nebo chladicím tubusu. Samotné víno se však nikdy s ledem nepodává.
Zpravidla se bílá vína vyznačují lehčím vyzněním a jemnější ovocnou chutí. Nejsou ani příliš aromatická. V konkrétních odrůdách však lze rozlišit různé stupně mohutnosti, kyselosti i sladkosti, které ovlivní další podávání a kombinování s pokrmy.
Proto se bílá vína hodí zejména k bílému masu (ryby, drůbež, plody moře), případně ke světlým omáčkám. Optimální je například Veltlínské zelené. Bílým vínem lze doplnit i sýry. K těm mladým čerstvým bílým se hodí rovněž mladá svěží bílá vína, například oblíbený Müller Thurgau. K dezertům by mělo příslušet víno sladší, případně už můžeme rovněž sáhnout po tom šumivém.
