Obec Blatnice pod Svatým Antonínem je jedinečným poutním místem, ale také své návštěvníky potěší malebnými vinohrady a kouzlem vinných sklepů s letitou historií. Obec se nachází v Jihomoravském kraji, asi 6 kilometrů od Uherského Ostrohu. Do života našich předků můžete nahlédnout také v místním muzeu, které nabízí expozici lidových krojů, šicích strojů, hraček pro děti, zařízení i vybavení domů.
Poutní areál Svatý Antonínek
Dominantou areálu je kostel svatého Antonína vybudovaný v letech 1668 – 1670. Poutní kostel nechal vystavět kníže Hartmann z Liechtensteina jako poděkování za záchranu nemocného syna a také jako symbol boje za úrodu kraje.
Historicky doložená první pouť se na Blatnické hoře konala v roce 1671. Vzbudila zájem v očích veřejnosti a už v roce 1696 bylo nutné její prostory rozšířit.
O propagaci poutního místa se zasloužil také známý regionální malíř a folklorista Joža Uprka. Dnes do areálu přicházejí desetitisíce poutníků z různých částí světa, aby se mohli účastnit liturgických oslav.
Areál ožívá Poutí svatého Antonína, která se koná první neděli po 13. červnu. Další akcí je Děkovná (dožínková) pouť pořádaná poslední srpnovou neděli. Závěr roku ukončuje Dušičková pouť (poslední sobota v říjnu).
Historie vinařství v Blatnici
První písemná zmínka o pěstování vinné révy v této oblasti pochází z roku 1046 a objevuje se v zakládající listině Svatovítské kapituly. K rozsáhlejšímu rozvoji vinařství v Blatnici dochází v průběhu 13. a 14. století.
Před vypuknutím třicetileté války se v Blatnici nacházelo 120 hektarů úrodných vinic. Válečná vřava se však postarala o jejich zánik a vinařství v obci začalo upadat.
Naštěstí se o půlstoletí později podařilo vinařskou tradici v obci obnovit. Rozmach vinařství v Blatnici trval až do 19. století, kdy byly vinice zasaženy révokazem (stejně jako vinice ve Veletinách) a drobní pěstitelé se začali orientovat na ovocnářské sady.
Následný rozkvět a opětovné obnovení vinohradnické a vinařské tradice v Blatnici nastal po 2. světové válce.
V obci vznikly nové vinařské tratě, které se dochovaly dodnes: Kamenice, Floriánky, Roháče a Stará hora.
Blatnické búdy v památkové rezervaci Stará hora
Původní vinohradnické stavby (búdy) pochází z 16. až 18. století. Jsou zhotoveny z nepálených cihel, omítnuty vápnem a opatřené doškovou střechou.
Obvykle jsou dvořeny dvěma komorami, z nichž jedna představuje lisovnou, druhá sklep a nechybí také prostor pro posezení a degustaci vína.
Dnešní nové vinařské lisovny jsou již stavěny podle nových technologií, ale jsou zdobené v tradičním lidovém duchu. Posezení před búdami s rodinou i přáteli a ochutnávka celoroční práce vinaře je stále vyhledávanou aktivitou.
Jakým odrůdám vína se v Blatnici daří?
Blatničtí vinaři jsou úspěšní v pěstování Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého, Sylvánského zeleného, Müller Thurgau, Rulandské šedé, Chardonnay. Z odrůd červeného vína je to především Merlot, Modrý Portugal, André, Svatovavřinecké, Rulandské modré i Frankovka.
Cech blatnických vinařů
Blatnice pod svatým Antonínem se pyšní vinicemi o rozloze 266 hektarů, o které se stará 352 pěstitelů. V obci působí cech blatnických vinařů, který sdružuje asi 40 vinařství.
Svou činností se snaží přispět k produkci kvalitního certifikovaného vína a jeho propagaci. Členové cechu se aktivně zapojují do místních vinařských akcí, které jsou pořádány v průběhu celého roku.
Vinařské akce v Blatnici
Putování po blatnických búdách (koná se každou třetí sobotu v květnu) – tradiční každoročně pořádaná akce, jež se odehrává v areálu vinných sklepů Staré hory a Kamenice. Je provázena degustací vína v otevřených sklepech, dobrou cimbálovou muzikou, ukázkou lidových řemesel i bohatým programem.
Do Blatnice k vinařovi – jedná se o speciální službu, která funguje v období od konce května do září. Návštěvníci Blatnice mají možnost navštívit určité vinné sklepy za účelem degustace a zakoupení vína.
Blatnické búdy pod hvězdami je srpnová každoročně pořádaná akce, která umožňuje návštěvníkům Blatnice degustovat víno ve třiceti otevřených sklepech a užít si příjemnou atmosféru letní noci za doprovodu cimbálové muziky.
