Francouzská vína jsou ve vinařském světě pojmem. Proč a co je pro tento symbol vinařské tradice specifické?
Francouzská vína tvoří etalon kvality
Francouzská vína předchází pověst absolutní špičky ve vinařském světě. Předurčeno je to charakterem tzv. terroir neboli přírodních podmínek. Ty zahrnují geologické podloží, složení půdy, vlhkost, srážky, nadmořskou výšku, ale i vinařskou tradici a um samotného vinaře.
Konkrétně ve Francii patří k nejdůležitějším podmínkám určujícím tvář zdejších vín v první řadě různorodé klimatické poměry. Navíc k tomu přispívá i rozmanitost z hlediska typů půd, která je podmíněna velkou rozlohou země.
V současné době je tak Francie nejen jedním z nejslavnějších, ale i největších producentů tohoto alkoholického, a to vedle Itálie a Španělska. Celkový roční objem produkce v úhrnu činí v této oblasti mezi 50 a 60 miliony hektolitrů ročně nebo též 7 až 8 miliard lahví.
Země galského kohouta je tak považována za vůbec nejdůležitější vinařskou zemi na světě. A to i navzdory tomu, že mnoho vinařů se nyní přiklání spíše k vínům moderním, jednodušším a nekomplikovaným. Francouzská vína jsou však svébytným pojmem. A víno jednoznačně tvoří nedílnou součást historie, kultury a životního stylu běžných Francouzů.
Historie pěstování vína ve Francii
Počátky pěstování vinné révy sahají ve Francii až do období 6 století př. n. l. V tomto období zde víno pěstovali římští Jónové společně s Etrusky, starověkými obyvateli Itálie.
Původně se nicméně zdejší tradice narodila prakticky z nouze, když přišel nedostatek v importu vín italských. Zcela zásadní rozkvět tohoto oboru v této oblasti následoval v době římské nadvlády. Galové byli coby vinaři velmi schopní a kvalitu tehdejších vín oceňovali i Římané.
Středověké vinařství se nese především ve znamení působení mnišských řádů. Společně s pěstováním révy se v té době rovněž šířilo i křesťanství.
Ne vždy však během své historie prožívalo francouzské vinařství pouze šťastné časy. V 18. století zažily vinice a vinařství jako takové konfiskaci během francouzské revoluce. Stejné období přineslo i ničivé napadení révy hmyzem nazývaným mšička révokaz a vinaři museli zvládnout i výskyt plísní.
Ani v novodobých dějinách to nebylo příznivější, vinařská tradice se musela podobně jako řada jiných oborů vyrovnat s důsledky obou světových válek i hospodářské krize. Tu se však podařilo překlenout a dnes tak prakticky francouzská vína konkurenci mají jen v těch italských.
Které nejznámější vinařské oblasti ve Francii existují
Celková rozloha francouzských vinic činí dle posledního údaje z roku 2020 plných 750 000 hektarů. Vinařských oblastí existují v této zemi desítky.
Mezi ty nejznámější patří především Bordeaux, Burgundsko, taktéž údolí řeky Rhôny, dále oblast kolem řeky Loiry, ale i Alsasko, Languedoc-Roussillon, Cahors, Chablis a Champagne.
Nejrozsáhlejší vinařskou oblastí je Languedoc. Mezi nejstarší oblasti patří Provence. Burgundsko je pro změnu považováno za lokalitu nejbohatší. Naproti tomu za Mekku tzv. naturálních vín se pokládá Beaujolais.
K nejčastěji pěstovaným odrůdám patří především:
- Cabernet Sauvignon a Merlot – mísením především těchto dvou odrůd vzniká Bordeaux
- Pinot noir (Rulandské modré) – slouží pro výrobu Champagne a jedinečných vín červených
- Chardonnay – používá se nejen do Champagne, ale je jedinou odrůdou povolenou například v apelaci Chablis
Z dalších odrůd se ve francouzských oblastech také můžete setkat s těmito odrůdami:
- z bílých: Sauvignon, Sémillon, Muškát, Pinot Blanc, Roussane, Clairette
- z červených odrůd: Syrah, Grenache, Carignan, Cabernet Franc
Samotní Francouzi zkonzumují podle dostupných informací v průměru 50,2 litru vína na osobu za rok.
Jaká jsou francouzská vína
Mnoho původem francouzských odrůd se nakonec rozšířilo do celého světa, a to do té míry, že se z nich staly variety mezinárodní. Týká se to například Pinot noir a Chardonnay, ale i Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet Franc nebo Petit Verdot. Lze tak říci, že téměř všechny klasické odrůdy vinné révy pocházejí právě z Francie.
V této zemi se tak dnes produkují vína červená, růžová i bílá. Zpravidla zde uplatnění nacházejí bílá vína suchá, polosuchá (demi-sec), jemná i silná, červená vína nejčastěji lehčí. Vynikajících kvalit dosahují také zdejší šumivé crémanty.
Místní vína jsou tak vhodná pro jakoukoli příležitost. Užijete si je ve všední dny i při svátečních příležitostech.
Spotřebitele také může potěšit fakt, že kvalitní zdejší produkce nutně neznamená, že by byla vína drahá. Dokonce i běžný milovník vína má šanci si z jednotlivých lokalit vybrat cenově dostupnou ochutnávku.
Které francouzské víno je nejlepší?
Za nejlepší francouzské víno bývá některými zdroji považováno to z Bordeaux, s nadsázkou se nazývá tekuté zlato. Ostatně mnohdy je to to první, co širší veřejnost napadne, když se obecně hovoří o víně francouzském. Zároveň patří Bordeaux ve francouzské produkci k tomu nejstaršímu, jelikož pochází už z 8. století.
Hlavními odrůdami pro výrobu tohoto vinařského klenotu jsou Cabernet Sauvignon a Merlot, z bílých odrůd Sauvignon, Semillon a Muškát. Dominantní jsou mezi ušlechtilou produkcí z Bordeaux především červená vína.
K tomuto vínu se tak hodí především maso. Ideální je hlavně kombinace s jehněčím, ale také s hovězím. Stejně dobře k tomuto vínu ladí i kuřecí játra. Vegetariáni také mohou volit grilované nebo uzené tofu. Skvělé je také snoubení Bordeaux se sýry, konkrétně hlavně těmi tvrdými nebo těmi s bílou plísní.
Objevte fenomén Champagne
Samostatnou kapitolou je ve Francii jednoznačně fenomenální Champagne. Tímto názvem se primárně označuje bývalá francouzská provincie v severovýchodní Francii. Byť vinice tvoří v celkovém součtu jen minimální podíl zemědělsky využívané plochy v těchto končinách, získalo si zdejší víno celosvětovou proslulost.
Běžně jsme zvyklí výraz šampanské používat v obecném slova smyslu pro jakékoli šumivé víno. Nicméně pouze pravé šampaňské z regionu Champagne je skutečným synonymem luxusu a exkluzivity. Tímto symbolem je prakticky již od 19. století.
Co se týče technologie výroby, jedná se v případě Champagne o druhotně kvašené víno. Po technologické stránce je výroba těchto vín poměrně náročná, neboť musejí ve sklepích dlouho zrát a vinaři se jim musejí intenzivně věnovat. Z toho vyplývá i skutečnost, že se výrobní proces patřičně prodražuje, což se promítá i do výsledné ceny produktu.
Výroba je navíc v tomto případě povolena pouze ze tří odrůd. Jedná se o Chardonnay, Pinot noir (Rulandské modré) a Pinot Meunier (Mlynářka).
Jak se označují francouzská vína
Základem pro označování francouzských vín je tzv. apelační systém, Appellation d’origine contrôlée (AOC). Ten byl vytvořen již v roce 1935 a právě Francie se tak stala první zemí, která zavedla systém kontroly původu a kvality vín. Ostatní státy se následně tímto postupem inspirovaly.
Historicky je nicméně tato tradice prakticky již velmi stará, první zmínky o podobném třídění nalezneme dokonce v Bibli. Vůbec první oblastí, která mohla být oficiálně chráněná, byla ta v italském Chianti. Stalo se tak již roku 1716.
Nejdůležitější identifikační znak vín podléhajících apelačnímu systému tvoří vždy označení regionu. V tom se francouzská vína liší od těch tuzemských. U nich reprezentuje nejdůležitější identifikační znak odrůda. Pro spotřebitele uvyklého tuzemských konvencí tak může být poněkud matoucí, že odrůdu na etiketách těch nejslavnějších francouzských vín jednoduše uvedenou nenajde.
Znamená to, že specifický region určuje, jaké hrozny jsou v konkrétním víně užity. V každém vinařském regionu jsou totiž povoleny konkrétní odrůdy i určité technologické postupy pro výrobu. Těmto oblastem se říká apelace a nesou zároveň i pojmenování jednotlivých vín.
Ustanoven je také maximální výnos a regulováno je pomocí tohoto mechanismu i samotné pěstování vinné révy. Podobná klasifikace tak přispívá k ochraně regionální jedinečnosti.
Francouzská vína se tak rozlišují na tyto základní kategorie:
- AOC (Appellations d’Origine Controllée) – vína s ochranou regionální jedinečnosti, výroba vín musí splňovat podmínky sklizně, výnosu, odrůd, způsob pěstování vinné révy a výrobní postupy
- VDQS (Vin Délimité de Qualité Superieure) – velmi kvalitní vína s mírnějšími kritérii než u vín s označením AOC
- Vin de Pays – zemská, venkovská či oblastní vína
- Vin de Table – vína stolní
Své specifické klasifikace jednotlivých vín mají i jednotlivé oblasti. Například ve zmíněném Bordeaux jich tak najdeme hned několik.
Klasifikace pocházející již z roku 1855 určuje seznam nejlepších červených vín z oblasti Bordeaux. Sestaven byl tento soupis na popud Napoleona III. Rozděluje největší châteaux na levém břehu (Médoc a Sauternes) do pěti úrovní. Klasifikace je neměnná a je tak za svou neaktuálnost dnes již často i terčem kritiky.
Druhou klasifikaci oblasti Bordeaux zastupuje klasifikace pravého břehu. Sdružuje vína z oblasti Saint-Emilion do dvou kategorií: Premiers Grands Crus Classés a Grands Crus Classés. Je spojena s hierarchií označení, která umožňuje, aby se statky staly Saint-Emilion nebo Saint-Emilion Grand Cru.
Třetí a poslední klasifikace regionu je klasifikace vín Graves. Ta dnes obsahuje celkem 16 statků, všechny z apelace Pessac-Léognan.
Výše uvedené rozdělování vín nelze nicméně chápat dogmaticky. Nejdůležitější je vždy konkrétní produkt ochutnat a ujasnit si, co přesně preferujeme. Mnozí fajnšmekři preferují spíše starší vína, která jsou silná a specifická pro svou dřevitou chuť. Jiní milovníci vín však mají v oblibě spíše ta mladší, která působí svou chutí více elegantně. Jednoznačně nelze říci, čí názor je ve výsledku lepší.