Termínem burčák označujeme částečně zkvašený mošt vyrobený z vinné révy. Jak se burčák vyrábí a proč je vlastně tolik populární?
Jak se burčák vyrábí
Charakteristicky je tento nápoj chuťově vyvážený, a to primárně díky harmonickému poměru alkoholu, cukru a kyselin. Obsahuje kolem 1 až 7 % alkoholu. Téměř vám tedy nehrozí, že byste se jím měli opít. Obsah alkoholu se však průběžně zvyšuje, což je způsobeno postupujícím kvašením.
V první fázi je tak burčák velmi sladký, proto chuťově mnoha lidem vyhovuje. Pozdější burčák se nazývá tzv. ve varu. Množství alkoholu a cukru je v tomto okamžiku vyvážené. Ve fázi po zlomení už převažuje alkoholická chuť a začínají dominovat kyseliny. Tzv. mydliňák je už charakteristický zanikajícím cukrem a je chuťově velmi různorodý.
V posledním stádiu už se nápoj nenazývá burčákem, ale jde o mladé víno. Poznat je v něm již konkrétní odrůda vína. Dochází stejně tak i k sedimentaci kvasných kalů.
Burčák se vyrábí kvašením, k němuž jsou potřebné kvasinky. Jde o kvasinky divoké, neušlechtilé, které jsou na vínu přirozeně přítomny. Ty vyvolávají přeměnu cukrů na alkohol za unikajícího oxidu uhličitého, který se projevuje jako typické bublinky. Tyto kvasinky jsou schopny přežít v prostředí maximálně do obsahu 6 % alkoholu. Poté hynou a již za přítomnosti klasických vinných kvasinek, které přebírají úkol svých divokých souputnic, vzniká víno.
Burčák tedy není specifickým druhem vína, ale prakticky můžeme říci, že jeho předstupněm. Každé víno tedy, zjednodušeně vysvětleno, je na svém počátku burčákem.
První odrůdy vína, z nichž se burčák v tuzemsku vyrábí, jsou Irsai Oliver a Müller Turgau. Běžně se burčák prodává od 1. srpna přibližně do 30. listopadu. Někteří znalci však konstatují, že o skutečný burčák se jedná pouze krátce, jen cca tři dny. Kolem poloviny září přichází čas na méně obvyklý červený burčák.
Jak poznáte kvalitní burčák
Aby se mohl produkt dále označit jako burčák, mělo by se jednat o produkt vyrobený vždy z hroznů vypěstovaných daného roku, a to výhradně na území ČR. Dovážené produkty se musejí povinně označovat termínem „částečně zkvašený vinný mošt“. Dovozové produkty pochopitelně co do kvality i chuti nemusejí být horší, ale již se nejedná o „náš“ burčák“.
Burčák se vyrábí z odkaleného moštu. Proto by neměl obsahovat žádné pesticidy či jiné chemikálie z postřiků. Povšimnout si však v něm můžete drobných usazenin, které v burčáku na závadu nejsou.
Burčák má charakteristicky okrovou barvu s mírně nahnědlým odstínem. Co se týče chuti a vůně, měla by být u dobrého burčáku ovocná. Zarazit by vás neměla ani rozpoznatelná stopa droždí, což způsobuje kvas. Stejně tak věnujte pozornost tomu, co slyšíte. Kvalitní burčák charakteristicky šumí.
Jaký má burčák vliv na zdraví
Pokud si koupíte skutečně dobrý burčák, najdete v něm kromě cukrů i vitamín B. Dokonce obsahuje stopové prvky v podobě zinku či železa. Svému tělu dopřejete konzumací burčáku také kvasinky a dávku přirozených bakterií.
Lze tedy říci, že je veskrze blahodárnou tekutinou pro lidské zdraví. Pozitivně působí hlavně na vlasy, nehty a pokožku. Stejně tak mu bývá připisován příznivý efekt na zažívací ústrojí. Působí i proti kožním onemocněním a zabraňuje nervovým a kožním poruchám díky látce zvané nikotinamid. Obsah tiaminu podporuje srdeční činnost.
Holdujte však burčáku s mírou, jinak by vás mohly zaskočit jeho projímavé účinky. Mohou za to kvasné bakterie, na které může neuvyklý organismus takto příznačně bouřlivě zareagovat. Lékaři doporučují denně pouhé dva decilitry, byť lidová moudrost uznává pravidlo, že vypít je vhodné tolik burčáku, kolik má člověk v těle krve. To je asi 4 až 6 litrů, což je samozřejmě příliš. Další „zradou“ na burčáku může být i to, že neustále kvasí. Kvasný proces se zastavit žádným způsobem nedá. Musíte proto povolit víčko na lahvi, jinak by vám mohl dokonce explodovat.
