Známá obec s vinařskou tradicí, jejíž historie se začala psát již v roce 1222, se nachází v okrese Hodonín (Jihomoravský kraj). Sousedí s obcemi Terezín, Hovorany, Čejkovice, Mutěnice a Kobylí.
Areál vinných sklepů najdete mezi Starou horou, Žďánskými a Hrubými vinohrady. Obcí prochází Moravská vinařská stezka a také zde najdete pamětní dům T. G. Masaryka, který se v Čejči v letech 1864 – 1866 učil kovářem.
Z historie
První zmínky o existenci vinic v obci se objevují v záznamech z 16. a 17. století. Ovšem dobové listiny hovoří o zpustlé vesnici a vinicích zničených válečnou vřavou.
K jejich obnově dochází za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Zemědělská obec však směřovala většinu své produkce, včetně vína pro svou vlastní spotřebu.
Zápis v Josefském katastru z roku 1789 uvádí rozlohu vinic v rozsahu 35 jiter a 238 čtverečních sáhů. To se však v průběhu následujících třiceti let dramaticky změnilo. Svůj vliv na poklesu rozlohy vinic měl především tehdejší způsob hospodaření na vinohradech.
Hospodaření na vinicích bylo organizováno v režimu čtyřicetiletého cyklu, kdy část vinic byla po dobu třiceti let osázena plodinami vinné révy a dalších dese let byla vyklučena. V roce 1826 existovala v obci kolonie 24 vinohradnických búd.
V roce 1840 je potvrzena rozloha vinic v rozsahu 39 jiter a 405 čtverečních sáhů. Avšak vinice v Čejči čekala další pohroma. Tou byla nepochybně nákaza révokazem koncem 19. století, což opět vedlo k poklesu produkce vína.
V roce 1922 se pěstování vína věnovala v obci jen 12 vinařů. Ti se snažili postupně vysazovat nové vinice a nahrazovat staré odrůdy novými na americké podložce. Období první a druhé světové války bylo pro vinaře opět útlumovým.
K jeho rozkvětu dochází opět až v roce 1946. Po znárodnění spolupracovali místní vinaři se Slováckým družstvem z Mutěnic. V té době již v Čejči stálo 46 vinohradnických búd. Následně se vinaři sdružovali pod Českým zahrádkářským svazem.
Změny ve společnosti po sametové revoluci vedly k rozmachu vinařství a obec Čejč se dostala do popředí zájmu. Vinařské řemeslo i celá vinařství se tradičně předávají z otce na syna.
Jaké odrůdy vína se v Čejči pěstují?
Čejčský kronikář Alois Pokluda zaznamenal staré názvy odrůd, které byly po napadení vinic révokazem postupně nahrazeny novými. Ve svém vyjádření hovořil o odrůdách znamenité chuti, jimž se nové již nevyrovnají. Jednalo se o ryzlinky, časladóry, muškatele, burgundy, cinifádle, budinka, frajštáky.
Dnešní vinaři vám umožní degustovat skvělé odrůdy bílého vína značek: Chardonnay, Hibernal, Rulandské bílé i šedé, Tramín červený, Ryzlink vlašský i rýnský, Sauvignon, Pálava. Z červených vín se nabízí: Cabernet Moravia, Alibernet, Dornfelder, Frankovka, Merlot, Neronet, Rulandské modré, Zweigeltrebe.
Za ochutnávkou místního vína se můžete vydat celoročně. Vinaři pořádají pravidelně ochutnávky a akce spojené s vínem.
Vinařské akce v Čejči
Výstava vín (březen)
Prezentace a degustace vinařské produkce z obce Čejč a okolí v budově místní Sokolovny.
Májové podvečerní putování vinnými sklepy (květen)
Posezení u vína spojené s možností degustace až 200 vzorků a prohlídkou sklepů.
Otevřené sklepy v Čejči (zpravidla srpen)
Příjemná akce, která umožňuje místním vinařům prezentovat svou produkci veřejnosti. Je doprovázená jedinečnou gastronomií, prohlídkou otevřených sklepů, vystoupením mužského pěveckého sboru z Hovoran i Dambořic, Besedou s cimbálovou muzikou z Čejče. Pokud přijíždíte z daleka, můžete využít možnost ubytování ve vinném sklepě v areálu „Pod búdami“.
Zarážání hory (září)
Tradiční vinařská akce, jež ukončuje sezónu. Je spojena s obřadem, vystoupením pěveckého a sboru a také skvělým vínem a jídlem.
